Příspěvek od mamy

Tak pry mame psat podrobneji a ze zivota :-], pokusime se tedy...Takze pekne poporadku...
Jsme ve ctvrtem state a mame za sebou 4 narodni parky, White sands [Nove Mexiko] pohoda, teplicko, sankovani a pisek i za usima [trosku tam foukalo...], Great Canyon [ Arizona] je fakt velkej, po teplicku ani stopa, minus 2stupne, ale odvazne Americanky [jen nektere] naboso a v arabkach...Pokud clovek nejde dolu, absolvuje vse pekne z auta, pripadne staci par kroku na vyhlidku. Pekne, lidi pomerne dost I pres tuto rocni dobu. Prohlednuti Bryce Canyonu v Utahu uz chtelo turistickou vychazku mezi nadhernymi skalisky, trosku zobtiznenou roztavajicim snehem a cervenym blatickem na stezkach. Po bilem pisku vezeme v aute i cerveny...:-[ Btw, pravil Jirka, ze v peti pasazerech meli v aute mensi neporadek, nez ted ve ctyrech...nevim, jak to myslel, a jestli to vubec mohl myslet vazne ;-]
Zion Canyon je tez v Utahu, vede k nemu cervena silnice, vypada to, jako by se jelo po tartanu. Vyslap mezi skaliska vypadal pomerne snadno, zaverecna cast na tzv. Angels Landing vsak byla jen pro horolezce [videno ocima mamy, ktera se do takoveho hazardu :-]nepustila]. V pruvodci stoji, ze tato vyprava neni pro uplne slabochy...
Tak ted vzhuru do Las Vegas, to je jiny hazard, pak ovsem zpet k prirodnim divum – Death Valley.

Z cestovniho denicku...
Rano
Na kazdy den Jirka stanovi budicek, jeste se jej ale nepodarilo dodrzet :-]Dnes uz vubec, bo v Utahu je posunuty cas o dalsi hodinu, takze v 7 rano byla stale tma. Jestli to nebude tim, ze hosi vstanou a okamzite zhavi PC, takze nam ostatnim to pripada, ze casu je dost, kdyz se resi elektronicke problemy a ne, co si oblect :-] na narocnou trasu...




Auto
Bezva vuz hosi koupili, pohodlne je to, mista dost, my dve v zadnich radach si nemuzeme vubec stezovat, navic kdyz ridi takovy sofer jako Juras a naviguje Tomas. Jirka odridil celych necelych 1100 km hned prvni den,tj. Patek, neduveroval druhemu ridici, moc se nedivim...Jela jsem pak dalsi den, leva noha se mi neustale pletla pod pravou :-], taky byla tma, takze nic moc, speed limit porad kontrolovat...ale snad to “pude”

Ubytovani
Jirka zabukuje v nejakem miste pobliz cile nasledujiciho dne pokoj [jo, na to je notebook zase dobrej, takze vecery nad PC lze tolerovat :-]] a pak se snazime to misto najit. Uz jsme motel hledali i v jine dedine, ale dobre to dopadlo – nasli nasi radcove, nasli, jenze uz tam nebyl zadny personal, mobil nemel signal...Ale Jirka opet bodoval: nasel ctvrtak, zavolal z automatu a pan mu odhalil male tajemstvi: klice mame zastrcene prave za onim telefonnim automatem. Vse probihalo zhruba mezi 22 – 22.30, napeti stoupalo, jestli Juras neni haluzar, ze?

Otazka alkoholu
Slivovice mame jen 1 [slovy jeden] litr, to se vloudila chybicka, takze setrime..V ramci nahrazeni tohoto pitiva nejen pivem jsme s Milenou zakoupily hned prvni den kalifornske cervene. Jeste ho stale vozime s sebou ...Neni to totiz jednoduche otevrit bez vyvrtky [plne az po spunt], nikde v motelech tento predmet nevedou a nuz tu ma jen Milena, nabalil ji ho manzel, ale bez te momentalne nejdulezitejsi soucasti...Tak treba se zadari ve Vegas.




Zachodky
Kapitolu zachodky jsem nechtela puvodne vubec otevirat, na blogu uz o nich byla rec. Ale nakonec: restrooms jsou very important for everybody, o invalidech nemluve [slovicko restrooms ovlada plynne i Mila]. Nekdy zachodky prekvapi absenci dveri, a to mluvim o damskem vydani, nekdy predcasnym automatickym splachnutim, nekdy vyskou vody v mise [very neprijemne ;-]] a jindy zase nezvyklym umistenim : dnes napr. pri vylezu na Angels Landing, ne sice az na samotnem vrsku, ale na asi dvou tretinach tury, byly jedny - i pro vozickare...

Zatim vse, uvidime, co vse nas ceka v Las Vegas, Jirka nas chce ubytovat v Luxoru.