Po "uspesnem" prestehovani naseho pokojicku jsme vyrazili na bazen, ktery jako studenti UTEPu mame zadarmo - ukazeme ID a je to.
Na bazene tak 25 lidi, takze celkem prazdno. Jeden bazen na plavani (25 m) a skakani do vody (je trochu sirsi a hlubsi) z metru a myslim ze 3 ... oboji z prkna, takze celkem sranda - zada citim jeste ted jak me to preklopilo :)
vsichni mistni plavou s ploutvema, ktere se tam zadara pujcuji. taky jsme to zkusili.
dalsi cast je viceme pro decka ... takze pro nas :)
jeden bazen opet na plavani, ale voda staasne tepla a vody po pas.
no a pak brouzdaliste a natazena volejbalova sit a kos na basket = super!!
no a da se samozrejme vylezt ven a opalovat se, ale to z mistnich nikdo nedela. Budeme opet rarita. btw. vsichni nejak poznaji, ze nejsme mistni, nevim jak je to mozne, ze nezapadame...
mozna to bude tema baglama co jsme si nesli na nakup - ptali se nas kam jdeme kempovat. tak jsme jim vysvetlili, ze auto opravdu nemame :)
No a ted varime burritos...
neděle 31. srpna 2008
sobota 30. srpna 2008
Přijďte k nám na návštěvu !!!
Aneb co dnes umí GoogleMaps.
Tady je návod jak se můžete projít ulicí hned za naším kolejním bytem a taky jak nakouknout do části školního kampusu :)
NÁŠE BYDLENÍ
1) Zadejte do internetu: http://maps.google.com/
2) Do vyhledávácí lišty googlemaps zadejte: el paso 2401 n oregon st
3) Pro zvětšení klikněte na šipku
4) Klikněte na: Zobrazení ulic
5) Výsledkem je pak toto:
6) Pro chození v ulici použijte šipky na klávesnici.
Naše vesnička začíná tím domem, který je vidět před Vámi.
Můžete se tedy kolem ní projít.
UNIVERZITNÍ KAMPUS
Stejný postup opakujte i pro návštěvu školního areálu.
Jako název ulice (bod 2) tentokrát uveďte: el paso wiggins st
A je to :)
PS:
Nevim jestli jsou i Čechy takle nafocený, ale můžete to vyzkoušet.
Koukám že v dnešní IT době člověk může jít na procházku a přitom sedět.
Tady je návod jak se můžete projít ulicí hned za naším kolejním bytem a taky jak nakouknout do části školního kampusu :)
NÁŠE BYDLENÍ
1) Zadejte do internetu: http://maps.google.com/
2) Do vyhledávácí lišty googlemaps zadejte: el paso 2401 n oregon st
3) Pro zvětšení klikněte na šipku
4) Klikněte na: Zobrazení ulic
5) Výsledkem je pak toto:
6) Pro chození v ulici použijte šipky na klávesnici.
Naše vesnička začíná tím domem, který je vidět před Vámi.
Můžete se tedy kolem ní projít.
UNIVERZITNÍ KAMPUS
Stejný postup opakujte i pro návštěvu školního areálu.
Jako název ulice (bod 2) tentokrát uveďte: el paso wiggins st
A je to :)
PS:
Nevim jestli jsou i Čechy takle nafocený, ale můžete to vyzkoušet.
Koukám že v dnešní IT době člověk může jít na procházku a přitom sedět.
pátek 29. srpna 2008
Prvni skolni tyden - shrnuti
Huh, tak konecne na chvili klid.
Prvni tyden, ac se to nezda byl vcelku narocny. Nehlede na to ze jsem prosel snad vsechny kancelare a instituce kvuli neshodam reality s tim co rika pocitac, je to zkratka jiny system. Prekvapeni bylo, ze jiz na druhe hodine Human-Computer Interaction (HCI) se bral testik jako naprosta samozrejmost. Tedy prubezne uceni, tedy to, k cemu se nas snazi ve skole (v Cechach) dotlacit, je tady normalka.
Shrnuti nekterych fakt, doufam ze se nebudu opakovat.
Skola:
> Skola je HUGE. Jde o velky areal, dostat se z jednoho konce (Library) pesky na druhy (Swimming and Recreation center) trva pres 20min. Proto tady jezdi autobusy 'Shuttle', jen porad nevim, kde maji zastavky.
> Sportoviste zdarma. Uzasne, plavani, posilovna (a zminovane pasivni sportovni akce) jsou zkratka zadarmo. Proto jsem si dal v utery cil, kazdy den chodit do posilky :) Po dvou dnech me nadseni preslo a cil zanikl tak rychle jak vzniklo prvotni nadseni. Aspon si trochu odpocinou me namozene svaly. Ale ja se vratim! (a doufam, ze s realnejsim cilem)
Obecne:
> Lidi sou fajn. Nejen Mexicky amigos, ale hlavne a to predevsim, profesori. Student tady neni bran jako neco podradneho, ale je to zkratka kolega. Jak casto se Vam stava, ze kdyz potkate ucitele, tak se na nej usmejete a s radosti ho pozdravite? Pozor, on udela totez a nechova se jako ze Vas nezna :)
> Je tu vedro. Tak to je sice nepopiratelny fakt, ale v zapeti ho popru ;) Vedro je venku, ale protoze se nejcasteji zdrzujeme uvnitr, tak si misto extremniho horka musime spise zvykat na lednickovou teplotu. (Prave se klepu zimou v knihovne, pac laptop se zatim z duvodu komplikaci s platbou ceskou kreditkou nekona.)
> Zeleni by meli radost. Tedka trosku z jineho soudku, a to ekologickeho. Byli jsme nauceni recyklovat odpad a delit ho na plasty, papir, sklo a ostatni (nepocitam nebezpecny odpad a kovy).
Je zde jeden kontejner, ktery je pry pro recyklovatelny odpad, ktery obsahuje papir, plasty a kovy (hlinik). Nerozumim, kdyz uz se tridi tak poradne, navic kontajner na sklo neexistuje (a ze toho skla bylo).
Odpadutvornost americkeho naroda je enormni. Nakup ve Wal*Mart -u vyprodukoval pres 20 (slovy: dvacet) PVC tasek! Za dva nakupy v obchodech mame v zasobe tasky na cely rok.
Perlicka nakonec
> Splachovani WC. Porad se nestacim divit, jak to vubec funguje. Splachovani funguje odlisne jako u nas v Evrope. Tady je to tak, ze po splachnuti se jakoby nic nedeje, voda se zacne v mise tocit, vsechna voda se "splachne" (i s aditivami (tuhymi i tekutymi) ) a pak behem nekolika malo okamziku se zas naplni a to prosim pekne zespoda. Budu to muset natocit...
Myslim ze jsem ctenare blogu pro dnesek dostatecne zasoboval.
Hasta luego,
Tomas
Prvni tyden, ac se to nezda byl vcelku narocny. Nehlede na to ze jsem prosel snad vsechny kancelare a instituce kvuli neshodam reality s tim co rika pocitac, je to zkratka jiny system. Prekvapeni bylo, ze jiz na druhe hodine Human-Computer Interaction (HCI) se bral testik jako naprosta samozrejmost. Tedy prubezne uceni, tedy to, k cemu se nas snazi ve skole (v Cechach) dotlacit, je tady normalka.
Shrnuti nekterych fakt, doufam ze se nebudu opakovat.
Skola:
> Skola je HUGE. Jde o velky areal, dostat se z jednoho konce (Library) pesky na druhy (Swimming and Recreation center) trva pres 20min. Proto tady jezdi autobusy 'Shuttle', jen porad nevim, kde maji zastavky.
> Sportoviste zdarma. Uzasne, plavani, posilovna (a zminovane pasivni sportovni akce) jsou zkratka zadarmo. Proto jsem si dal v utery cil, kazdy den chodit do posilky :) Po dvou dnech me nadseni preslo a cil zanikl tak rychle jak vzniklo prvotni nadseni. Aspon si trochu odpocinou me namozene svaly. Ale ja se vratim! (a doufam, ze s realnejsim cilem)
Obecne:
> Lidi sou fajn. Nejen Mexicky amigos, ale hlavne a to predevsim, profesori. Student tady neni bran jako neco podradneho, ale je to zkratka kolega. Jak casto se Vam stava, ze kdyz potkate ucitele, tak se na nej usmejete a s radosti ho pozdravite? Pozor, on udela totez a nechova se jako ze Vas nezna :)
> Je tu vedro. Tak to je sice nepopiratelny fakt, ale v zapeti ho popru ;) Vedro je venku, ale protoze se nejcasteji zdrzujeme uvnitr, tak si misto extremniho horka musime spise zvykat na lednickovou teplotu. (Prave se klepu zimou v knihovne, pac laptop se zatim z duvodu komplikaci s platbou ceskou kreditkou nekona.)
> Zeleni by meli radost. Tedka trosku z jineho soudku, a to ekologickeho. Byli jsme nauceni recyklovat odpad a delit ho na plasty, papir, sklo a ostatni (nepocitam nebezpecny odpad a kovy).
Je zde jeden kontejner, ktery je pry pro recyklovatelny odpad, ktery obsahuje papir, plasty a kovy (hlinik). Nerozumim, kdyz uz se tridi tak poradne, navic kontajner na sklo neexistuje (a ze toho skla bylo).
Odpadutvornost americkeho naroda je enormni. Nakup ve Wal*Mart -u vyprodukoval pres 20 (slovy: dvacet) PVC tasek! Za dva nakupy v obchodech mame v zasobe tasky na cely rok.
Perlicka nakonec
> Splachovani WC. Porad se nestacim divit, jak to vubec funguje. Splachovani funguje odlisne jako u nas v Evrope. Tady je to tak, ze po splachnuti se jakoby nic nedeje, voda se zacne v mise tocit, vsechna voda se "splachne" (i s aditivami (tuhymi i tekutymi) ) a pak behem nekolika malo okamziku se zas naplni a to prosim pekne zespoda. Budu to muset natocit...
Myslim ze jsem ctenare blogu pro dnesek dostatecne zasoboval.
Hasta luego,
Tomas
čtvrtek 28. srpna 2008
Každodenní posezení v Summit hall
Každý večer se dá posedět v místní vstupní hale, kde dnes promítali am fotbal, kde hrála naše universita v Buffalu. Dostali sice pěknej klepec, ale aspoň jsme trochu pochopili o co jde. Včera jmse hráli poker - texas holden - kdo někdy hrál ví, že to super hra.
Včera ráno jsme stáli frontu na lístky na domácí zápas, který se hraje za týden proti Austinu, a je to nejpopulárnější zápas roku. Btw pro studenty byly lístky zadarmo.
Jink ještě vyřizujem pár dokumentů, nudit se tady rozhodně během příštích týdnů nebudeme. Už jsou v plánu i výlety na přírodních parků v okolí (cca 2-3 h autem) samozř na US straně hranice :D
Včera ráno jsme stáli frontu na lístky na domácí zápas, který se hraje za týden proti Austinu, a je to nejpopulárnější zápas roku. Btw pro studenty byly lístky zadarmo.
Jink ještě vyřizujem pár dokumentů, nudit se tady rozhodně během příštích týdnů nebudeme. Už jsou v plánu i výlety na přírodních parků v okolí (cca 2-3 h autem) samozř na US straně hranice :D
První vaření
Tak jsme se po týdnu konečně pořádně najedli.
Koupili jsme hrnce a konečně jsme začali experimentovat. Nejdřív to vypadalo bledě, ale nakonec z toho byl výbornej přírodní vepřovej řízek s bramborama :)
Musim říct, že mi to šlo ! I když kluci trochu pomohli.
Koupili jsme hrnce a konečně jsme začali experimentovat. Nejdřív to vypadalo bledě, ale nakonec z toho byl výbornej přírodní vepřovej řízek s bramborama :)
Musim říct, že mi to šlo ! I když kluci trochu pomohli.
Pro ty co pojedou taky do USA
Takový ty řeči, že si tady všechno koupíte jsou sice pravda, ale mě to celekem časově omezuje a furt něco musíte platit. Levnější to tady sice je, ale jen o trochu.
Takže se normálně zabalte tak aby to vyšlo na 1 kufr a třeba něco k tomu. Brát 2 plný kufry už je asi moc.
Možná sem přihodí svůj názor i Jura. Cau letim do skoly. Porad mame co dohanet a zaridit.
Takže se normálně zabalte tak aby to vyšlo na 1 kufr a třeba něco k tomu. Brát 2 plný kufry už je asi moc.
Možná sem přihodí svůj názor i Jura. Cau letim do skoly. Porad mame co dohanet a zaridit.
úterý 26. srpna 2008
Škola především
Nějak se mi na mejlu nepochopitelně množí emaily, že si tady moc užíváme. Ale havně jsme tu přijeli na školu. Místní univerzita je moc pěkná, sice ještě zařizujeme vše možné, ale funguje to tu dobře. Vyučující jsou většinou lidi z praxe a výku je založená na komunikaci se studentama.
Ještě si musim zapsat fotbal a nějaký další sporty.
Zítra jdeme stát frontu na lístky na am fotbal.
Dneska byl teambiuldingovej coctail meeting pro obyvatele naší vesničky, takže fotky budou.
Fotky ze školy se pořizujou hůř než z akcí, tak se nedivte :)
hehe
Ještě si musim zapsat fotbal a nějaký další sporty.
Zítra jdeme stát frontu na lístky na am fotbal.
Dneska byl teambiuldingovej coctail meeting pro obyvatele naší vesničky, takže fotky budou.
Fotky ze školy se pořizujou hůř než z akcí, tak se nedivte :)
hehe
Jura se musí učit, hehe :-D
Na Softwarovým inženýrství je to asi drsný.
Ještě že tam nejsem.
Jura se musí naučit za 1 den 150 stránek a ve středu píše na to test.
Hehe takže ja jdu na Margharita sraz, kerej tu je tu na recepci a Jura dela toto :)
.
Ještě že tam nejsem.
Jura se musí naučit za 1 den 150 stránek a ve středu píše na to test.
Hehe takže ja jdu na Margharita sraz, kerej tu je tu na recepci a Jura dela toto :)
.
První dny ve škole
Tak pokud jste viděli několik filmů o tom jak mladý natupujou na universitu.. tak je to tak.
Všude hraje hip hop a ulicema proudí davy lidí. Spousta stánků nabízí přihlášení do různých klubů.
Předměty:
Beginning fencig - podle Jirky jsem se zapsal na tělocvik mečování - tak sem zvědav.
PC předměty - učí lidi z praxe, třeba konzulatant Google, nebo někdo, kdo naprogramoval něco pro NASA.
Business - no uvidime
Blbý je, že po nás chtějí učebnice a 4 knihy nás vyjdou asi kolem 400 bucks an osobu, takže žádná sláva.
Jinak asi tu budu hrát za místní UTEP team fotbal, až vyplnim nějakej papír, protože na hodině volejbalu jsou jen holky a můžu sice trénovat s místním týmem UTEPu, ale prostě chlapskej volejbal tady = basketbal, takže volejbal tento rok moc nebude.
Všude hraje hip hop a ulicema proudí davy lidí. Spousta stánků nabízí přihlášení do různých klubů.
Předměty:
Beginning fencig - podle Jirky jsem se zapsal na tělocvik mečování - tak sem zvědav.
PC předměty - učí lidi z praxe, třeba konzulatant Google, nebo někdo, kdo naprogramoval něco pro NASA.
Business - no uvidime
Blbý je, že po nás chtějí učebnice a 4 knihy nás vyjdou asi kolem 400 bucks an osobu, takže žádná sláva.
Jinak asi tu budu hrát za místní UTEP team fotbal, až vyplnim nějakej papír, protože na hodině volejbalu jsou jen holky a můžu sice trénovat s místním týmem UTEPu, ale prostě chlapskej volejbal tady = basketbal, takže volejbal tento rok moc nebude.
pondělí 25. srpna 2008
Tequila
.
Sestry tady asi taky museli bejt !!!
Enrique (místní mafian) a Lalo vypráví jakej je rozdíl mezi tím, jak pijou tequilu Evropani a Mexičani :D
Klikněte sem...
.
Sestry tady asi taky museli bejt !!!
Enrique (místní mafian) a Lalo vypráví jakej je rozdíl mezi tím, jak pijou tequilu Evropani a Mexičani :D
Klikněte sem...
.
Oběd v nejlepší Mexické restauraci v USA
Takova vyborna akce hned po par dnech..
Myslim že ted dlouho budem hledat neco, co by se tomu vyrovnalo.
Fotky a videa uz jsou ready. Klikněte sem.
Frantíci to rozjeli fakt na plno.
Myslim že ted dlouho budem hledat neco, co by se tomu vyrovnalo.
Fotky a videa uz jsou ready. Klikněte sem.
Frantíci to rozjeli fakt na plno.
pátek 22. srpna 2008
Vychytávky
Na pokoji máme telefon a můžem volat po celým El Pasu zadáčo.
Všichni jsou tady neuvěřitelně Hlepful. Prostě i místní kolemjdoucí hned dávaj kontakt že kdybysme něco potřebovali, máme se ozvat.
Auta tu maj fakt nabušený, někdy něco nafotíme.
I trapný fastfoody sou plný techniky. Všichni co tam vzadu dělaj maj třeba na uchu sluchátko a proto tam na sebe nehulákaj, jak v každý jiný kuchyni. Nebo elektronická destika, kterou jsem dostal a když zaala blikat, znamenalo to, že mam jídlo nachystaný.
Wifi - samozřejmě po celým kampusu.
Všechna sportoviště by měla být zadarmo, ale ještě jsme to nestihli vyzkoušet.
Pijou jen lahvový pivo - chudáci.
Na křižovatkách bez světel má každej stopku. Kdo přijede první zastaví, ale hned jako první odjede.
O mexicu slyším pokaždý něco jinýho - jednou že to je úplně v poho, pak zas že veryvery dangerous. Jinak prej na hranici tady střílej 10 lidí denně (snad jde o celej Texas), ale všechno to jsou drogový pašeráci.
Při přednáškách jsou to hérečky, ale tím jsou ty přednášky zajímavý a i plný dobrýho humoru, takže si něco člověk zapamatuje.
Máme tu -8 hodin oproti Česku.
Tím že jsme na kraji časovýho pásma tak tu je brzo tma - už v 20h - ale o to dřív se paří.
No pujdu spat, vy asi vstavat, tak zdar
hoj Vujo
Všichni jsou tady neuvěřitelně Hlepful. Prostě i místní kolemjdoucí hned dávaj kontakt že kdybysme něco potřebovali, máme se ozvat.
Auta tu maj fakt nabušený, někdy něco nafotíme.
I trapný fastfoody sou plný techniky. Všichni co tam vzadu dělaj maj třeba na uchu sluchátko a proto tam na sebe nehulákaj, jak v každý jiný kuchyni. Nebo elektronická destika, kterou jsem dostal a když zaala blikat, znamenalo to, že mam jídlo nachystaný.
Wifi - samozřejmě po celým kampusu.
Všechna sportoviště by měla být zadarmo, ale ještě jsme to nestihli vyzkoušet.
Pijou jen lahvový pivo - chudáci.
Na křižovatkách bez světel má každej stopku. Kdo přijede první zastaví, ale hned jako první odjede.
O mexicu slyším pokaždý něco jinýho - jednou že to je úplně v poho, pak zas že veryvery dangerous. Jinak prej na hranici tady střílej 10 lidí denně (snad jde o celej Texas), ale všechno to jsou drogový pašeráci.
Při přednáškách jsou to hérečky, ale tím jsou ty přednášky zajímavý a i plný dobrýho humoru, takže si něco člověk zapamatuje.
Máme tu -8 hodin oproti Česku.
Tím že jsme na kraji časovýho pásma tak tu je brzo tma - už v 20h - ale o to dřív se paří.
No pujdu spat, vy asi vstavat, tak zdar
hoj Vujo
Let
Let byl výbornej !!! Nad Londýnem jsme zakroužili asi 3x a pak v tom velikým Boeingu 474 jsem celou cestu buď objednával panáky, nebo koukal na Velká jezera na hranicích s kanadou.
Den cesty je fakt nic. Takže svět je malej.
Líbilo se mi že i na WC v letadle byl na stropě dekl, pod kterým byla kyslíková maska pro případ nebezpečí.
Stejně jako v Chicagu na letišti i tady jsou zvláštní záchody - plný vody. No je to na tý fotce z letu. Takže je to jak do kýble s vodou...
Přílet jsme pak náležitě oslavili, jak psal Jura.
Ještě zpětně jsme pochopili proč nás vyzvedávali 2 lidi - Gina a Roberto.
A nakonec Roberto řekl že si myslel, že Tomáš Kianicka a Jura Mensik jsou holky. Tak nejlepsi odvoz jsem mel ja, hehe :)
hoj Vujo
Den cesty je fakt nic. Takže svět je malej.
Líbilo se mi že i na WC v letadle byl na stropě dekl, pod kterým byla kyslíková maska pro případ nebezpečí.
Stejně jako v Chicagu na letišti i tady jsou zvláštní záchody - plný vody. No je to na tý fotce z letu. Takže je to jak do kýble s vodou...
Přílet jsme pak náležitě oslavili, jak psal Jura.
Ještě zpětně jsme pochopili proč nás vyzvedávali 2 lidi - Gina a Roberto.
A nakonec Roberto řekl že si myslel, že Tomáš Kianicka a Jura Mensik jsou holky. Tak nejlepsi odvoz jsem mel ja, hehe :)
hoj Vujo
První Vujovo článek
No tak jsem se konečně dostal k počítači. Původně byla domluvená zase nějaká akce, naštěstí na nás nikdo nezaklepal nebo nezavolal, tak můžu psát dojmy "z dovolené."
Zatím to tady je jedna velká pařba !
Místní Mexicanci jsou dost otevřený lidi a asi rádi paří...
Máme velikej byt s obývákem a kuchyní, seženeme nádobí a naplníme lednici a bude to OK.
Počasí je jak v chorvatsku v hlavní sezóně a je tu celekem zeleno, protože měsíc tady prej monzunově pršelo.
Pochopil jsem co to je americká davová demagogie - zkoušeli to na nás, ale Frantíci (což sou fakt borci) si pak z toho dělali takovou srandu, že snad Amíkům dojde brzo že my jim to nežerem, hehe :-D
Pravidla tu jsou všude možně - třeba cedulka: Neseďte na schodech, může to způsobit nebezpečí, apod. Ale myslim že mají vypracovanej systém pro řešení problémů. Takže mi to vůbec nevadí kromě jedný věci ! Tím je ta prohibice. 20 letý Francouzi nemůžou pít (tak asi budou sportovat) a přímo před bytem máme super lavičky, kam bych si s tim pivem sedl, ale venku se prostě nesmí ukázat ani etiketa od lahve.
Zatím to tady je jedna velká pařba !
Místní Mexicanci jsou dost otevřený lidi a asi rádi paří...
Máme velikej byt s obývákem a kuchyní, seženeme nádobí a naplníme lednici a bude to OK.
Počasí je jak v chorvatsku v hlavní sezóně a je tu celekem zeleno, protože měsíc tady prej monzunově pršelo.
Pochopil jsem co to je americká davová demagogie - zkoušeli to na nás, ale Frantíci (což sou fakt borci) si pak z toho dělali takovou srandu, že snad Amíkům dojde brzo že my jim to nežerem, hehe :-D
Pravidla tu jsou všude možně - třeba cedulka: Neseďte na schodech, může to způsobit nebezpečí, apod. Ale myslim že mají vypracovanej systém pro řešení problémů. Takže mi to vůbec nevadí kromě jedný věci ! Tím je ta prohibice. 20 letý Francouzi nemůžou pít (tak asi budou sportovat) a přímo před bytem máme super lavičky, kam bych si s tim pivem sedl, ale venku se prostě nesmí ukázat ani etiketa od lahve.
Orientation - den druhý
Na 9 jsme meli mit tour po campusu, ale protoze jsme se vzbudili v 11, tak uz jsme to neresili :) Pak nam volali (mame na byte pevnou linku), ze nas hledaji nejake holky, ale nevi kam jit. Byly to Ada a Alex z vcerejsi recepce. Meli jsme domluvene, ze udelame nejake sendice a dame obed na kopci s vyhledem na USA i Mexiko. Ale pry bylo moc horko (nic moc nevydrzi), tak jsme jeli do Taco Tute. Vsichni krome me si objednali - ja jsem nejak jist nechtel :) Huste bylo, ze jak si objednas, tak dostanes takovy bezdratovy prijimac a jakmile mas jidlo pripravene, tak zacne blikat.
Odpoledne jsme meli prednasku pro lidi s J-1 vizem. Dalsi info o Mexiku, studiu atp. Asi nejvic me zarazilo, ze mezinarodni ridicak je nam naprd kdyz budeme mit vlastni auto. Takze si budeme muset udelat mistni ridicak. Potom jsme vyresili financni stranku naseho pobytu - prachy dostaneme v pondeli. Co se prace tyce, tak ta bude mozna jen v campusu a to v oboru, ktery studujeme. Tak doufame, ze se neco najde - melo by.
Pak jsme utekli z prednasek, protoze kam jit nakupovat a jine veci uz vime. Meli jsme domluveny ten bazen a ochutnavky. Zjistili jsme, ze Mexikanci to vcera nevydychali, takze mame ted cas psat na blog, vystavit fotky a zalozit facebook, ktery po nas vsichni chcou...
Odpoledne jsme meli prednasku pro lidi s J-1 vizem. Dalsi info o Mexiku, studiu atp. Asi nejvic me zarazilo, ze mezinarodni ridicak je nam naprd kdyz budeme mit vlastni auto. Takze si budeme muset udelat mistni ridicak. Potom jsme vyresili financni stranku naseho pobytu - prachy dostaneme v pondeli. Co se prace tyce, tak ta bude mozna jen v campusu a to v oboru, ktery studujeme. Tak doufame, ze se neco najde - melo by.
Pak jsme utekli z prednasek, protoze kam jit nakupovat a jine veci uz vime. Meli jsme domluveny ten bazen a ochutnavky. Zjistili jsme, ze Mexikanci to vcera nevydychali, takze mame ted cas psat na blog, vystavit fotky a zalozit facebook, ktery po nas vsichni chcou...
Večerní akce
Baby porad chtely vyrazit nekam do mesta, ale nam se nechtelo - at posetrime. Tak jsme je prekecali, at si koupi taky neco a popijeme u nas. Nakonec to dopadlo podle jejich a jeli jsme downtown na nejakou party. Tomas zustal. Na jedne byla celkem nuda - resp. nechtelo se nam tancit, tak jsme sli na druhou, ktera byla hned vedle. Chvili jsme se nacekali nez nas pustili dovnitr, pac tam bylo celkem plno.
Dali jsme pivko (Fat Tire - nepit - hnus), na ktere nas opet pozval Daniel. Pokecali jsme s lidma naokolo a Enrique nas pozval k nemu domu na party. Samozrejme jsme prijali a za par minut uz jsme sedeli u nej v obyvaku. Bavili jsme se - otestovali domaci tequillu - vyborna ! Tak jsme ji dopili a protoze Vianei uz chtela domu, tak jsme jeli. Na nasledujici den jsme si domluvili bazen a nejake ochutnavky toho co nam pripravi Enrique - pry vyborny kuchar. V 6 rano jsme spokojene usnuli.
Dali jsme pivko (Fat Tire - nepit - hnus), na ktere nas opet pozval Daniel. Pokecali jsme s lidma naokolo a Enrique nas pozval k nemu domu na party. Samozrejme jsme prijali a za par minut uz jsme sedeli u nej v obyvaku. Bavili jsme se - otestovali domaci tequillu - vyborna ! Tak jsme ji dopili a protoze Vianei uz chtela domu, tak jsme jeli. Na nasledujici den jsme si domluvili bazen a nejake ochutnavky toho co nam pripravi Enrique - pry vyborny kuchar. V 6 rano jsme spokojene usnuli.
Orientation - den první
Pripravili nam tam snidani se spoustou dobre vypadajiciho jidla. Bohuzel jsme se najedli uz na byte, takze jsme do sebe moc nenasoukali
Byli tam samozrejme vsichni mezinarodni studenti - takze jsme se seznamovali co to slo :) Potkali jsme fakt hodne lidi, z nichz na nas asi zanechali nejvetsi dojem Francouzi. Vtipalci a bordelari abych to zkratil... Takze se s nima nevidime urcite naposled :D
Meli jsme nekolik prednasek co a jak jako mezinarodni studenti mame delat, z nichz byly dve celkem zajimave. Dopoledne nam tloukli do hlavy ze nemam opisovat, podvadet a plagiatorit ... ze nas za to vyhodi. Odpoledne byla zajimava prednaska co se zakonu tyce - co muzeme, nesmime, jak je to s rizenim auta, chozenim do Mexika atp. Tu jsem ja bohuzel prosvihl, protoze jsem sel opet resit svoje predmety. Chvili to trvalo, ale nakonec jsem asi uspel.
Na obed se slo ve skupinkach a kazdy si mel vybrat z nekolika restauraci - ja jsem po vzoru Demolition mana zvolil Taco Bell. To uz ale neudelam. Nic moc...
Vecer pro nas byla nachystana nejaka recepce, tak jsme tam zasli. Moc lidi nanestesti neprislo. Kazdopadne jsme se seznamili s dalsima lidma, najedli se a otestovali salzu. Celkem to palelo :D Ale byla dobra.
Diky holkam Ada a Alex jsme si konecne mohli trochu nakoupit - vzaly nas to Albertson´s. Tam jsme nakoupili nejnutnejsi jidlo, par piv a toaletak, cimz jsme se konecne zbavili ubrousku. Nadobi a budeme resit ve Wall Martu (castecne uz ho vyresene mame - pujcili jsme si totiz plastove talirky a hrnicky z ranni snidane :) ) Pak nas hodily domu, kde jsme cekali na Ginu s Vianei.
Byli tam samozrejme vsichni mezinarodni studenti - takze jsme se seznamovali co to slo :) Potkali jsme fakt hodne lidi, z nichz na nas asi zanechali nejvetsi dojem Francouzi. Vtipalci a bordelari abych to zkratil... Takze se s nima nevidime urcite naposled :D
Meli jsme nekolik prednasek co a jak jako mezinarodni studenti mame delat, z nichz byly dve celkem zajimave. Dopoledne nam tloukli do hlavy ze nemam opisovat, podvadet a plagiatorit ... ze nas za to vyhodi. Odpoledne byla zajimava prednaska co se zakonu tyce - co muzeme, nesmime, jak je to s rizenim auta, chozenim do Mexika atp. Tu jsem ja bohuzel prosvihl, protoze jsem sel opet resit svoje predmety. Chvili to trvalo, ale nakonec jsem asi uspel.
Na obed se slo ve skupinkach a kazdy si mel vybrat z nekolika restauraci - ja jsem po vzoru Demolition mana zvolil Taco Bell. To uz ale neudelam. Nic moc...
Vecer pro nas byla nachystana nejaka recepce, tak jsme tam zasli. Moc lidi nanestesti neprislo. Kazdopadne jsme se seznamili s dalsima lidma, najedli se a otestovali salzu. Celkem to palelo :D Ale byla dobra.
Diky holkam Ada a Alex jsme si konecne mohli trochu nakoupit - vzaly nas to Albertson´s. Tam jsme nakoupili nejnutnejsi jidlo, par piv a toaletak, cimz jsme se konecne zbavili ubrousku. Nadobi a budeme resit ve Wall Martu (castecne uz ho vyresene mame - pujcili jsme si totiz plastove talirky a hrnicky z ranni snidane :) ) Pak nas hodily domu, kde jsme cekali na Ginu s Vianei.
středa 20. srpna 2008
První den - zařizování
Rano jsme vstali uz po sesti hodinach spanku - nejak se nam nechtelo spat. Lehce jsme vybalili - kdyz jsem sledoval Vuja, tak mi bylo jasne proc ma dva bagly. Veci jako kruzitko a uhlomer jsem naposledy pouzival v analyticke geometrii na gymplu :) Ale aspon mame veci, ktere jsem s cistym svedomim nechal doma - sroubovaky aj.
Pak jsme se vydali ke Kevinovi do ubytovaci kancelare sdelit mu par informaci. Tam jsme taky potkali nejake Francouze a Nemku - jak jsme se tak predstavovali, tak jsme rekli, ze jsme cesti studenti. To zaslechl Kevin a opravil nas - jsme UTEP studenti ... a kdyz tak muzeme dodat, ze jsme z CR :) Tak jsme si to vzali k srdci ...
Pak jsme valili do International Office, kde jsme vyplnili opet nejaky formular. Dale jsme sli na vydavatelsti prukazu - necekala nas 5tihodinova fronta jako na FELu, ale byli jsme jedini ... takze uz mame dalsi IDcko. Po ceste zpet jsme jeste sli do jednoho kanclu, kde se resi predmety - chteli jsme si je zkontrolovat. Kluci to maji v pohode, ale mne zrusili nebo ani nezapsali vicemene vsechno. Zustala mi jen spanelstina, telocvik mi z nejakeho duvodu zrusili a tri oborove predmety jsem ani nemel zapsane. Mezitim co ja jsem zjistoval nepriznive informace, kluci pokracovali v rozhovoru se slicnou Kanadankou, ktera nas v patek pozvala na jeji zapas ve fotbale. Trochu znervozneny jsem s klukama s novym IDckem zabehl do Wells Farga zalozit ucet (hraci Bangu si rikaji, ze to jmeno uz nekdy slyseli, ze?) . Vysvetlili nam jak tam funguje bankovnictvi, coz bylo celkem dulezite, pac to neni uplne jednoduche. Bude nam to vicemene slouzit jako ucet, kam nam budou posilat vyplatu (jestli bude prace - ale ta by mela byt). Akorat premyslim jestli bude dolar dale stoupat a mame si prevest vsechny penize nebo ne - je to totiz zpoplatnene a to bud $10 nebo $30 ... ted nevim.
Uz jsme meli celkem hlad, ale mrkli jsme jeste do career office - prace. Tam to nastesti netrvalo dlouho. Dostali jsme letacek, ze mame vlozit CV pres net. To ovsem zatim udelat nemuzeme, protoze nemam ucet pres ktery bychom se tam prihlasili.
Pak jsme sli zpet na pokoj. Kluci sli na jidlo a ja jsem se vydal na Computer Science department vyresit si ty predmety. Po ceste jsem trochu zabloudil az na ten obrovsky stadion co jde videt na Google maps. Kdyz jsem se dostla na misto, tak jsem vysvetlil svoji situaci a ukazal dopis co mi vystavili v International Office (agitacka pro zapisovani predmetu). Slecna za stolem po me porad chtela zaznamy ze skoly - jestli mam Calculus (matika) atd. tak jsem ji nekolikrat rikal, ze jo, ale ze ji to ted nemam jak dokazat, pac nemam pristup na pocitac ani tiskarnu, kam me posilala. Pak me posadila za jeji PC a behem chvile jsem ji to vytiskl z KOSu. Pak me predala nejakemu uciteli z Ruska, coz jsem ani nahodou nepoznal, dokud mi to nerekl. Tomu jsem vse vysvetlil znova. Vysvetlil mi jak to u nich s tim systemem funguje a ze ty predmety, ktere chcu uz budou urcite plne a ze se tam nedostanu. Tak jsem rikal, ze jsem si o jejich zapsani psal uz v cervnu a ze mi to delala ta a ta zenska - tak jsme ji zavolali, ale bohuzel uz s praci pro UTEP skoncila, takze jsem spis v riti. nakonec se mnou neco vyplnili, nekde se trochu mista naslo. Ale stale musim predmety zapsat pres web - a to se mi mozna nepovede. Ted urcite ne, protoze nemam pristup a na helpdesku IT mi to nebrali.
Takze jsem znechucen sel domu. Kluci uz dojedli pizzu, kterou si prinesli od "Maleho Cesara".
$5,50 za pizzu, kterou jsme nikdo nesnedli - mozna to bylo tim, ze jsme zaludek meli celkem scvrkly.
K veceru jsme meli jet s Ginou nakupovat do Wall martu, ale nejak ji to nevyslo, coz bylo nakonec dobre, pac na nas padla unava. Usnul jsem v sedacce. Probudil me az telefon Daniela (s tim jsme se potkali prvni vecer - pry nadseny outdoorista - tak jsme se domluvili, ze neco urcite podnikneme... minimalne v zime lyzovacku - nejaky pry hodne dobry areal je hodku a pul autem), ktery nas tahal opet do hospody. Ale protoze jsme byli celkem vycerpani a nechtelo se nam opet utracet, tak jsem odmitl.
Zitra nas ceka orientation - seznameni s okolim a jak to tu bezi. Akorat nemyslim, ze nam reknou mnoho noveho, protoze jsme si toho pozjistovali celkem dost sami :)
Pak jsme se vydali ke Kevinovi do ubytovaci kancelare sdelit mu par informaci. Tam jsme taky potkali nejake Francouze a Nemku - jak jsme se tak predstavovali, tak jsme rekli, ze jsme cesti studenti. To zaslechl Kevin a opravil nas - jsme UTEP studenti ... a kdyz tak muzeme dodat, ze jsme z CR :) Tak jsme si to vzali k srdci ...
Pak jsme valili do International Office, kde jsme vyplnili opet nejaky formular. Dale jsme sli na vydavatelsti prukazu - necekala nas 5tihodinova fronta jako na FELu, ale byli jsme jedini ... takze uz mame dalsi IDcko. Po ceste zpet jsme jeste sli do jednoho kanclu, kde se resi predmety - chteli jsme si je zkontrolovat. Kluci to maji v pohode, ale mne zrusili nebo ani nezapsali vicemene vsechno. Zustala mi jen spanelstina, telocvik mi z nejakeho duvodu zrusili a tri oborove predmety jsem ani nemel zapsane. Mezitim co ja jsem zjistoval nepriznive informace, kluci pokracovali v rozhovoru se slicnou Kanadankou, ktera nas v patek pozvala na jeji zapas ve fotbale. Trochu znervozneny jsem s klukama s novym IDckem zabehl do Wells Farga zalozit ucet (hraci Bangu si rikaji, ze to jmeno uz nekdy slyseli, ze?) . Vysvetlili nam jak tam funguje bankovnictvi, coz bylo celkem dulezite, pac to neni uplne jednoduche. Bude nam to vicemene slouzit jako ucet, kam nam budou posilat vyplatu (jestli bude prace - ale ta by mela byt). Akorat premyslim jestli bude dolar dale stoupat a mame si prevest vsechny penize nebo ne - je to totiz zpoplatnene a to bud $10 nebo $30 ... ted nevim.
Uz jsme meli celkem hlad, ale mrkli jsme jeste do career office - prace. Tam to nastesti netrvalo dlouho. Dostali jsme letacek, ze mame vlozit CV pres net. To ovsem zatim udelat nemuzeme, protoze nemam ucet pres ktery bychom se tam prihlasili.
Pak jsme sli zpet na pokoj. Kluci sli na jidlo a ja jsem se vydal na Computer Science department vyresit si ty predmety. Po ceste jsem trochu zabloudil az na ten obrovsky stadion co jde videt na Google maps. Kdyz jsem se dostla na misto, tak jsem vysvetlil svoji situaci a ukazal dopis co mi vystavili v International Office (agitacka pro zapisovani predmetu). Slecna za stolem po me porad chtela zaznamy ze skoly - jestli mam Calculus (matika) atd. tak jsem ji nekolikrat rikal, ze jo, ale ze ji to ted nemam jak dokazat, pac nemam pristup na pocitac ani tiskarnu, kam me posilala. Pak me posadila za jeji PC a behem chvile jsem ji to vytiskl z KOSu. Pak me predala nejakemu uciteli z Ruska, coz jsem ani nahodou nepoznal, dokud mi to nerekl. Tomu jsem vse vysvetlil znova. Vysvetlil mi jak to u nich s tim systemem funguje a ze ty predmety, ktere chcu uz budou urcite plne a ze se tam nedostanu. Tak jsem rikal, ze jsem si o jejich zapsani psal uz v cervnu a ze mi to delala ta a ta zenska - tak jsme ji zavolali, ale bohuzel uz s praci pro UTEP skoncila, takze jsem spis v riti. nakonec se mnou neco vyplnili, nekde se trochu mista naslo. Ale stale musim predmety zapsat pres web - a to se mi mozna nepovede. Ted urcite ne, protoze nemam pristup a na helpdesku IT mi to nebrali.
Takze jsem znechucen sel domu. Kluci uz dojedli pizzu, kterou si prinesli od "Maleho Cesara".
$5,50 za pizzu, kterou jsme nikdo nesnedli - mozna to bylo tim, ze jsme zaludek meli celkem scvrkly.
K veceru jsme meli jet s Ginou nakupovat do Wall martu, ale nejak ji to nevyslo, coz bylo nakonec dobre, pac na nas padla unava. Usnul jsem v sedacce. Probudil me az telefon Daniela (s tim jsme se potkali prvni vecer - pry nadseny outdoorista - tak jsme se domluvili, ze neco urcite podnikneme... minimalne v zime lyzovacku - nejaky pry hodne dobry areal je hodku a pul autem), ktery nas tahal opet do hospody. Ale protoze jsme byli celkem vycerpani a nechtelo se nam opet utracet, tak jsem odmitl.
Zitra nas ceka orientation - seznameni s okolim a jak to tu bezi. Akorat nemyslim, ze nam reknou mnoho noveho, protoze jsme si toho pozjistovali celkem dost sami :)
Cesta do El Pasa a prvni hodiny v novem domove
Po seste rano jsme se vydali smer terminal 1. Tam jsme potkali taky Tomase, ktereho byli vyprovodit rodice. Tom uz na check-inu byl, tak jsme se tam vydali tez. I kdyz jsem si palubni listek vytiskli uz sami, tak jsme se tam placatili tak pul hodiny nez jsme mohli s klidem odejit. Zavazadla jsme si nechali zabalit do toho igelitu za 85 Kc / ks.
Jakmile byl cas, tak jsme naskocili do letadlo a hura smer Londyn.
Let celkem v pohode az na tu hnusnou bagetu co nam dali ... ale jidlo je jidlo, tak jsme to snedli :)
Ja jsem ke konci letu na pul hodky usnul - bohuzel na tu pry nejzabavnejsi pulhodinu - turbulence a pristani.
V Londyne jsme se presunuli busem z jednoho terminalu na druhy a zapichli to na nejake sedacce, kde jsme s Vujem asi hodinu spali. Jinak kontroly zesilily a uz jsme se museli i zouvat. Ale bylo to celkem bez problemu.
Nejdelsi let jsme si zkracovali kecanim, filmama (21 a historie olympiady) a podrimovanim. Dostavali jsme dost pitiva - nealka, ale casem sel Vujo i pro alko, pac nam nestacilo vino nebo pivo, ktere jsme si dali k obedu. Dosel s lahvickama bileho rumu a koly. Pak ja s ginem a tonicem a pak Tomas s ginema dzusem. Hned nam bylo lepe :)
V Chicagu nas cekalo imigracni. Museli jsme vyplnit jeste nejake dalsi formulare (to jsme udelali uz na palube letadla) a pak vystat celkem dlouhou radu. Moje imigracni - zenska byla celkem nudna - prosel jsem ale v pohode, zadne blbe otazky. Za to Vujo to mel zabavnejsi. Celkem si s jeho urednici i pokecal - rikala, ze ma v El Pasu kamarady-policajty a ze se tam ted dost strili a jsou tam mrtvi a ze si ma koupit neprustrelnou vestu :)
"Uklidneni" temito zpravami jsme se presunuli na dalsi check-in protoze jsme prestupovali na let American airlines ( pred tim to byla spolecnost British Airways).
I kdyz jsme v Chicagu meli temer 4 hodiny, tak jsme se moc nenudili. Imigracni, presun na jiny terminal, pak jidlo u McDonalda (prvnich utracenych 6 dolaru za Big Mac menu) a chvili trajdani po terminalu od gatu k gatu. Kdyz ohlasili nas let, tak jsme se zaradili do fronty za takove podsaditejsiho zpoceneho typka - dival se na nas nejak divne a pak prohlasil ... Guys, are you sure you want to go to El Paso? :) dalsi povzbuzujici prohovor...
V letadle byl celkem ramus, ale i tak jsem na chvili usnul.
Po priletu do El Pasa si nas vyzvedli Roberto a Gina (spesl pro Vuja :) )
Pak jsme se ubytovali - jen hodili kufry do pokoju a valili s nasima novyma kamaradama do mistni hospody ;)
Tam jsme se seznamili se spoustou lidi, jejichz jmena si casto nepamatujeme (treba i proto, ze nejsou uplne nejjednodussi na zapamatovani).
Dali jsme nejakou tu cervezu - at uz coronu nebo jine pivka a dokonce nas kdosi pozval na tequillu. Kecy, ze se to pry v Mexiku pije bez citronu nejsou uplne pravda. Meli jsme limetku ale sul ne. Kazdopadne bila tequilla je pry spis na opiti. Na vychutnani je pry zlata lepsi... Co se chuti tyce, tak se mi nezdala moc jina. Petrovi jo ... ale obema nam sedla - Tomas chudak nemel brzdu, tak uz pak radsi nepil.
Lidi si nas tam celkem oblibili, ale buh vi jestli si nas vubec budou pamatovat ;)
Zhruba takhle probihala nase cesta a prvni hodiny v El Pasu.
Jeste jsem zapomnel zminit, ze ted jsme na netu jen diky jedne divcine (myslim, ze se jmenuje Vianei ), ktera nam dala svuj pristup na net.
Jakmile byl cas, tak jsme naskocili do letadlo a hura smer Londyn.
Let celkem v pohode az na tu hnusnou bagetu co nam dali ... ale jidlo je jidlo, tak jsme to snedli :)
Ja jsem ke konci letu na pul hodky usnul - bohuzel na tu pry nejzabavnejsi pulhodinu - turbulence a pristani.
V Londyne jsme se presunuli busem z jednoho terminalu na druhy a zapichli to na nejake sedacce, kde jsme s Vujem asi hodinu spali. Jinak kontroly zesilily a uz jsme se museli i zouvat. Ale bylo to celkem bez problemu.
Nejdelsi let jsme si zkracovali kecanim, filmama (21 a historie olympiady) a podrimovanim. Dostavali jsme dost pitiva - nealka, ale casem sel Vujo i pro alko, pac nam nestacilo vino nebo pivo, ktere jsme si dali k obedu. Dosel s lahvickama bileho rumu a koly. Pak ja s ginem a tonicem a pak Tomas s ginema dzusem. Hned nam bylo lepe :)
V Chicagu nas cekalo imigracni. Museli jsme vyplnit jeste nejake dalsi formulare (to jsme udelali uz na palube letadla) a pak vystat celkem dlouhou radu. Moje imigracni - zenska byla celkem nudna - prosel jsem ale v pohode, zadne blbe otazky. Za to Vujo to mel zabavnejsi. Celkem si s jeho urednici i pokecal - rikala, ze ma v El Pasu kamarady-policajty a ze se tam ted dost strili a jsou tam mrtvi a ze si ma koupit neprustrelnou vestu :)
"Uklidneni" temito zpravami jsme se presunuli na dalsi check-in protoze jsme prestupovali na let American airlines ( pred tim to byla spolecnost British Airways).
I kdyz jsme v Chicagu meli temer 4 hodiny, tak jsme se moc nenudili. Imigracni, presun na jiny terminal, pak jidlo u McDonalda (prvnich utracenych 6 dolaru za Big Mac menu) a chvili trajdani po terminalu od gatu k gatu. Kdyz ohlasili nas let, tak jsme se zaradili do fronty za takove podsaditejsiho zpoceneho typka - dival se na nas nejak divne a pak prohlasil ... Guys, are you sure you want to go to El Paso? :) dalsi povzbuzujici prohovor...
V letadle byl celkem ramus, ale i tak jsem na chvili usnul.
Po priletu do El Pasa si nas vyzvedli Roberto a Gina (spesl pro Vuja :) )
Pak jsme se ubytovali - jen hodili kufry do pokoju a valili s nasima novyma kamaradama do mistni hospody ;)
Tam jsme se seznamili se spoustou lidi, jejichz jmena si casto nepamatujeme (treba i proto, ze nejsou uplne nejjednodussi na zapamatovani).
Dali jsme nejakou tu cervezu - at uz coronu nebo jine pivka a dokonce nas kdosi pozval na tequillu. Kecy, ze se to pry v Mexiku pije bez citronu nejsou uplne pravda. Meli jsme limetku ale sul ne. Kazdopadne bila tequilla je pry spis na opiti. Na vychutnani je pry zlata lepsi... Co se chuti tyce, tak se mi nezdala moc jina. Petrovi jo ... ale obema nam sedla - Tomas chudak nemel brzdu, tak uz pak radsi nepil.
Lidi si nas tam celkem oblibili, ale buh vi jestli si nas vubec budou pamatovat ;)
Zhruba takhle probihala nase cesta a prvni hodiny v El Pasu.
Jeste jsem zapomnel zminit, ze ted jsme na netu jen diky jedne divcine (myslim, ze se jmenuje Vianei ), ktera nam dala svuj pristup na net.
pondělí 18. srpna 2008
Čekačka na HelpDesku
Tak a mame tu prvni prispevek...
Zrovna si s Petrem hovime na mem byvalem pracovisti diky ochote Alese a Premka. Tomas se k nam pripoji rano a spolecne naskocime do letadla smer Londyn.
Kluci nas vrele privitali a dovolili ze znamosti prenocovat. Tak se cpeme svacinkama z domu, protoze do letadla si toho moc vzit nemuzeme.
Ted mozna dame jeste filmik a pujdeme aspon na hodku spat, at jsme schopni v Londyne presednout na tu 747ku a pri letu pres louzi se prospime.
Takze sbohem CR !!! Uvidime se v kvetnu 2009... :(
Zrovna si s Petrem hovime na mem byvalem pracovisti diky ochote Alese a Premka. Tomas se k nam pripoji rano a spolecne naskocime do letadla smer Londyn.
Kluci nas vrele privitali a dovolili ze znamosti prenocovat. Tak se cpeme svacinkama z domu, protoze do letadla si toho moc vzit nemuzeme.
Ted mozna dame jeste filmik a pujdeme aspon na hodku spat, at jsme schopni v Londyne presednout na tu 747ku a pri letu pres louzi se prospime.
Takze sbohem CR !!! Uvidime se v kvetnu 2009... :(
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
