Posledni prispevek z roadtripu

Aktualizováno

Mojave Desert

Tak to je anglicky nazev pro onu jiz avizovanou poust. Vyjeli jsme celkem v pohode, jen Mila uz od vcerejska ztratila hlas a nebylo ji nejlepe. Nejzajimavejsi byly pro nas dve stromecky, stromy a cele plantaze stromu Joshua Tree, Jirku zaujalo vezeni na nadrazi v Kelse (zanikle mestecko), Tomase Kelso Dunes (treti nejvyssi pisecne duny v Severni Americe), viz. foto. Vedro bylo slusne, proste poust...
A jsme opet v Las Vegas, tentokrat hotel Excalibur (hotovy Walt Disney). Mame tu dva dny na nakupy aj., no uvidime, co kdyz se nam nic nebude libit???...V kazdem pripade tady nas spolecny roadtrip konci, hosi jeste musi zmaknout cestu zpet do El Pasa, my den v NY...:-) a pres Pariz se dostat domu...:-) Dekujeme klukum, ze nas vzali jejich autem, ze nam prekladali a vsemozne pomahali na ceste plne neznameho, ze nas dovezli a taky vyvezli z velkomest, ze nas nenutili do horolezeckych vykonu (me) a ze byli fantasticky sikovni a tolerantni (a ze nam jiste poradi i pri tech nakupech :-) Jo a taky bylo fajn, ze jsme mohly psat na jejich blog! Takze hosi, diky!





Na samy zaver trochu statistiky a nekterych nej z naseho vyletu:
najeto celkem: 3192.6 mil (5138 km) + cesta do El Pasa pro nas, tj. + 800 mil
cas straveny v aute: 69 hodin 49 minut
prumerna spotreba: 12.2 l / 100 km
prumerna rychlost: 45.72 mil/hod nebo 73.58 km/h
cena na kilometr (pocitam s kurzem 22 za dolar-v te dobe si zenske vymenily prachy) : 1.52 Kc
nejdelsi prejezd: El Paso – Flagstaff cca 600 mil (zhruba 1000 km v jednom zatahu)
navstiveno: 7 narodnich parku (rezervaci), , pobyt v 5 statech USA
bydleni: 1x kolej El Paso
1x hostel San Francisco
1x stan Death Valley
2x hotel Las Vegas (Luxor, Excalibur)
9x motel celkem za na osobu: 228.26 dolaru
cena za ubytovani: nejlevnejsi – 14,35$/os. (Cannon Ville, zde tez nejsirsi postele!) (stan camp Death Valley: 3,5$/os) nejdrazsi – 25$/os. San Francisco hostel
benzin nejlevnejsi: 1,98 za galon; nejdrazsi: 3,09 (Death Valley)
celkove benzin na osobu: 88.5 dolaru
pocasi: -2 st. Celsia (Grand Canyon), +27 st. Celsia (Mohave Desert aj.), nejmene priznive – San Francisco (vitr, pod mrakem)
vysky a hloubky: -85,5 m pod hladinou more, 2731 m n.m.
nejdelsi jizda po jedne ulici: bulvar Santa Monica (1 hodinu z Hollywoodu na plaz)
nejdrazsi jidlo: v China Town v San Franciscu, menu pro 4: 84,6o $
nejlepsi fastfood: Quiznos (mozna se to pise trochu jinak)
nejvelkolepejsi prvni dojem: Las Vegas (my dve), z prirodnich zazitku vyhral Bryce Canyon, pak Zion Canyon
nejvetsi zklamani: nebylo
zmeny casu probehly nekolikrat ... aspon 4krat
placeni mytneho: 1x (Bay Bridge v San Franciscu) – 4$
pocet fotek vsech dohromady: cca 3000
umyvani auta: 0x (je jako prase :-))
CELKOVE spolecne vydaje na os. (nezahrnuje suvenyry a nakupy - a ze byly velke !):
cca 444 dolaru (chybi jidlo, ktere si kazdy kupoval sam, suma zahrnuje spolecne jidlo napr. cinska restaurace, pikniky...)

Ocean

V LA je potreba zhlednout i Beverly Hills a samozrejme Rodeo Drive, jestli tam treba nenakupuje Pretty Woman...nenakupovala, ani jedna slavna osoba tam nahodou nenakupovala (fakt je, ze dovnitr obchodu jsme se ale podivat nesli :-)... Protoze bylo pocasi takrikajic letni, jeli jsme odtud na plaz do Santa Moniky, sice je to primo rovne po jedne silnici, ale s milionem semaforu...takze presun trval hodinu, to skoro cloveka prejde chut na nejake relaxovani.
Na plazi bylo kupodivu docela dost lidi (s prihlednutim k teto rocni dobe), ovsem koupajici zadni, mozna kdesi v dalce 1 clovek, vlny slusne, cele to trochu kazil vitr a hodne studena voda. Nicmene Pacifik je Pacifik, a tak se to muselo zkusit...Na plazi jsme pobyli 3 hodky a ted zjistujeme, kdo je nejvice priskvareny...
Dalsim bodem programu melo byt co nejvetsi priblizeni se k pismenum Hollywood nad mestem (ty tam umistila realitni kancelar v roce 1923 jako soucast reklamni kampane, jsou 13m vysoka). Dostali jsme se ovsem do paradni dopravni spicky, vlastne primo zacpy, takze Tomasovo prani skoncilo tim, ze jsme radeji vyklickovavali smerem na Vegas. Kdyby nebylo car poolu (tj. zvlastniho pruhu pro auta s 2, nekde 3 a vice osobami), tak tam ted snad jeste trcime...Je fakt, ze kdyz to clovek chvilku sleduje, zjisti, ze temer v kazdem voze jede jen ridic (urcite pres 90 %).
Kruh se pomalu uzavira, spime v Barstow, zitra Mojavska poust s nejakym tim Joshuou Tree a “navrat” do Las Vegas. Poprve budeme spat na jednom miste 2 noci za sebou. A taky naposledy.

Fotky jsou na webu !!!

Pod tihou zadosti se nam podarilo nahrat reprezentativni vzorek fotek z kazde akce. (Kazdy den je cca 300-400 fotek)

Doufam, ze i tento vyber dokaze vykreslit atmosferu pri nasich vypravach...

Fotky muzete shlednout v nove galerii.

Hollywood

Z Fresna, kde jsme prespali, je to 216 mil do Los Angeles. Hosi si pospali, takze start dalsi etapy byl az v 10.3o. Za 2,5 hodky to Jura zvladl, jel jako...(treba zavodnik). Motel je v centru Hollywoodu, bydli tu ale jen hosi , protoze jsme vsak na na hodne, dovolili nam u nich prespat :-). Vyrazili jsme ihned do terenu, tj. na Hollywood Boulevard s chodnikem slavy, nic jineho tu v podstate ani neni. Vyfotili jsme cca 100 hvezd z celkoveho poctu kolem 2000, hlavne samozrejme napr. Simpsonovi, kacera Donalda, Chucka Norrise a tak... No trosku jsme se brzdili :-). Nasledne jsme podlehli dalsimu vseobecnemu foceni u otisku rukou na nadvori kina Mann's Chinese theater. Celkove jsme usli asi tak 7 km s ocima na chodniku, bohuzel nam jeste nektere hvezdy utajili stavbari :-(! No nektere fotky jiste dokresli atmosferu.







Na zitra mame slibenou plaz, pozor, treba bude i koupacka, dnes tu bylo 23 stupnu Celsia. Uvidime, krome plavek bychom pak nepouzily (my prichozi) uz jen plastenky, a to by bylo uzasne ...

Yosemite

Dodatek pro kuraky

Krome Las Vegas to kuraci v Americe nemaji lehke. Priklad jeste ze San Francisca: snidani praktikovala jedna okostymkovana pani u hotelu tak, ze kaficko mela polozene na hydrantu u vchodu a cigaretku vychutnavala za pochodu od obrubniku k hydrantu...

Dodatek pro nezletile

Psali jsme, ze jsme 2x navstivili kavarnu-bar Vesuvio v San Franciscu. Tak 2x! (a nikde jinde) nase hochy zadali o ID (tj. neco jako OP) ..a nas ne :-(...

Yosemite

Je to posledni park, ktery jsme meli v planu navstivit. Cesta zajimava :-), opet stoupani zhruba do 2200 m n.m., ridila jsem ja, Jirka opet ani oka nezamhouril :-(, i kdyz luzkovou upravu si vytvoril...Cely park nam pripada hodne “prizpusobeny” brutalnimu navalu turistu (slova pruvodce freytag&berndt) – jizda autem (one way cesta, dvouprouda), vystoupit na vyhlidce, vyfotit, nastoupit a tak porad dal, pripadne nakoupit v Yosemite Village..My jsme brutalni naval nastesti nezazili, ale lidi i tak docela dost (nedele). Vodopady vodopadily jako o zivot, El Capitan bez lezcu, asi nevedeli, ze v lete budou cekat treba 2 dny na misto ve stene. Kombinace snih, modra obloha, zelena priroda, no krasa (ale zima jak svina – pravila Mila, tj. kolem 10 stupnu C).



Medvedy jsme bohuzel nepotkali :-), ale popelnice jsou jistene retezem a silnou karabinou, aby se do nich nedostali, bo u picnic areny by toho nasli jiste dost.
Tomas mel dnes narozeniny, tak je vlastne fajn, ze jsme je nepotkali...

Jooooooo, San Francisco

Nase ubytovani v hostelu Adelaide bylo vlastne takovym vzorkem bydleni mladych lidi z celeho sveta na cestach. Je treba si predstavit uzky vysoky barak v bocni ulicce, neprilis vystavni, moc na hostel nevypadajici. Vstupni prostor malinkaty, kukan recepce, nastenka se vzkazy,sem tem nejake prospekty, na 2 stolcich 3 pocitace. Pak spolecenska mistnost, takovy trosku vetsi obyvak se dvema gauci a nekolika stolky s PC, vecer tam bylo plno lidi (jeste i s notebooky), sedicich poruznu, i na zemi, tu si ctoucich, tu hovoricich, tu sledujicich TV. Vstup do pokoju primo z obyvaku. Rano snidane, u ktere se zase vsichni potkali, v obvyklem stylu svedskych stolu, ale v domacim duchu, tj. ne z “krabicek”. A po dlouhe dobe bylo treba umyt nadobi, ne jen vyhodit to papirove do kose :-)



Alcatraz
Listky na ferry jsme meli na 10hod, kumst byl ovsem nekde pobliz zaparkovat a neplatit horentni sumu. Podarilo se, ne tedy az tak blizko, ale bezplatne! (I kdyz malicka obava z postihu za nespravne parkovani tu byla ..) Alcatraz si nejvice uzival Jirka, stravili jsme tam 3 hodiny a stalo to za tech 26 dolaru. Hosi meli sluchatka s anglickou pruvodcovskou verzi, my dve nic, sice
ji meli jeste asi v 6 jazycich, ale napr. Rustina mezi nimi nebyla :-(
Planovana celoodpoledni prochazka zacala na Fisherman's Wharf neplanovane, ale prijemne – ochutnanim krabi polevky v chlebove misce a smazenymi garnatimi klepety – maso tam bylo taky,jasne, (to mela Mila), dobre bylo oboji. Jeste ze jsme si to jidlo dali, protoze na tramvaj, cili na cable car (trolej-kabel je v zemi), jsme se dostali asi po hodine cekani. Projeli jsme se pekne do kopecka s kopecka, Jirka zavesen na tyci kvuli foceni sem tam riskoval I srazku s protijedoucim strojem...no uvidime, co to bude za zabery :-) Cinskou ctvrti zase z jineho smeru jsme prosli k nami vsemi oblibene kavarne-baru Vesuvia, dali kafe (jen :-(), jeste jednou, tentokrat pesky, absolvovali klikatou Lombard street a sledovali, jak autum smrdi brzdy...a zaplatpanbu nasli auto na miste, bez boticky (ale tu pry Jirka ve USA jeste nevidel).


Jeste k prenocovani..

Takze secteno a podtrzeno: ve dvou dnech jsme videli to nejdulezitejsi ze San Francisca, nakonec se vyjevilo velmi sympaticky, ale zit by tu chtel jen Jirka.
Zajimavosti: popelari to tu nemaji jednoduche, na. tech strmych svazich bude jejich prace asi dost riskantni :-) silnicari take ne, sledovali jsme je v 8.3o v sobotu, jak neuveritelnym tempem asfaltuji krizovatku a prilehlou ulici, nasi pracovnici v tomto oboru by sem meli jet na exkurzi!

A dalsi presun (jeste jsme nespali nikde dvakrat, s Milou uz vime, kde co mame, rychlost vybaleni a sbaleni je tudiz zhruba dvojnasobna :-), coz ovsem neznamena, ze po ranu jsme brzdy my dve!)
do Modesty...

San Francisco

Vjemy? Hekticke mesto, sileny provoz, same jednosmerky, kolari a bezci vsude, (take jedna plavkyne), tramvaje, take trolejbusy, no a hlavne v downtownu ty zname z filmu ulice nahoru dolu. Protoze nas hostel je primo v centru, uzili jsme si tech kopecku azaz, a to hned zcerstva, abychom my, co se vezeme, nemohli treba protestovat. Takze jeste jsme se ani nerozkoukali a uz jsme se splhali po Lombard street 27stupnovym stoupanim nahoru a pak serpentynami “nejklikatejsi ulice sveta zase dolu”. Mozna jsme tam ani jet nesmeli - s tak velkym autem :-( Jirka navic povazoval za nezbytne pri rizeni fotit...



Listky na prohlidku Alcatrazu mame na zitra, na programu byl tedy druhy sanfrancisky trhak - Golden Gate Bridge. Fakt je oranzovy, zblizka trosku osuntely, naterace jsme ale nevideli. Neni jen pro auta, muze se po nem i prejit (prejet na kole). Jirka ma tohle mesto spojeno s filmem Skala, takze jsme valili k Muzeu of Fine Arts, u ktereho se pry setkal Connery se svou dcerou :-) V China townu bylo naplanovano jidlo, dle rady zkusenych jsme meli zvolit nejaky odlehlejsi podnik a menu pro 4 lidi. Jak rekli, tak udelali, mozna to ovsem nebylo az tak odlehle, jak melo byt, protoze pri konecnem souctu jsme trochu zpozorneli:-) No a trochu kultury bylo treba propasovat do naseho vyletu, proto jsme zasli na kavicku – do kavarny Vesuvia po stopach Jacka Kerouaca aj. Pekna kavarnicka, takova zabydlena, je na ni videt, ze ma neco odzito. Hosi podlehli atmosfere a pokuseni a dali si tocenou plzen, pak se ovsem s donesenym napojem nedovedli poprat :-0.



Damska cast vypravy se zase moc nedokaze poprat s faktem, ze hostel je jeste drazsi nez ten oaklandsky a jeste mene vybaveny. Ale zase je v centru. A zmana je zivot, tak uvidime, co prinese den dalsi, v poradi uz 9.

Narodni park Sequoia

Rano neprobehl budicek, takze snidani jsme stihli nadoraz – asi uz nam vse snedli, byly jen kolacky a kafe a juice a tak den nezacal idealne. Cil dnesni cesty: narodni park se sekvojemi. Z nadmorske vysky asi 280 pro zmenu do 2000. A ted jsme teprve videli kalifornsky venkov (ubytovani probehlo klasicky za tmy). V podstate jako by tady byla vsechna rocni obdobi naraz: kvetou tresne aj. citrusy na stromech dozravaji, nekde uz sklizeno a v Sequoia parku snih v souvisle pokryvce, silnice ovsem krasne uklizene a suche se snehovymi mantinely. General Shermann majestatni, vsichni se snazili ho “nejak” vyfotit vcelku, ale neklaplo to ;-), je vysoky napr. jako 22 slonu postavenych na sebe (ve visitors centru jedno ze srovnani, o stari slonu nebyla rec...)



Mila mela v planu jej obejmout, pak jsme to zmenili aspon na obehnuti, cas: 15,1, ona je jeste sportovne aktivni, tak jsme usoudili, ze na100m by mohla tento vykon predvest a ze tedy celkem logicky ma Shermann dokola kolem 100m :-) No ma jen 32m.
Aby si Jirka trochu odpocinul od rizeni, pravil, ze Sequioa park pojedu ja. No moc si neodpocinul :-(, serpentiny to byly slusne, speed limit mezi 25 a 10 milemi nahoru i dolu...Taky jsme se mohli prehrat... Ale klopene zatacky jsou fajn.
Od vysokych stromu jsme se dali na cestu dal na severozapad, abychom se alespon priblizili k San Franciscu, zatim smer Fresno, jak budeme na dalnici, Jirka zase spocne, bo po dalnici nemam co zkazit, pojedu prece porad rovne. Tak jsem z ni sjela asi za 10 min, no nesjela, ona se rozstepila, a ja jela dle pokynu rovne a to byla chyba. I kdyz zase, jelo se tam lip, nebyl takovy provoz...nikdo me nepredjizdel zprava apod. A navic jsme se dostali do mista zvaneho Los Banos (ne n s hackem, to pry jsou spanelsky zachody) a tam meli dobrou kavu...Takze tak...
No a pak mne ta kava tak zacvicila s vnitrnostmi, ze jsem zdrzela vypravu o dobrou pulhodinu nekde u Oaklandu a nocleh se vyvrbil uplne jinde – v Oaklandu...Ale to uz je vlastne blizko.
Obdiv patri klukum, kteri vlastne kazdy den potme hledaji ubytovani v naprosto neznamem prostredi... Tento motel ma nekolik nej: nejdrazsi, nejmene vybaveny (neni kavovar, kava, fen, lednicka, velke rucniky, krabice papirovych kapesniku, samponek, nekolik mydelek a ani snidane!!!), nejhlucnejsi. No jo, Kalifornie...

Roadtrip pokračuje

Las Vegas

Po krasach a klidu prirodnich parku rovnyma nohama do mesta jedne ulice plne lidi, svetel a hazardu. A duchodcu, jak si vsima Mila. Fakt jich na nasi ceste potkavame plno a i v kasinech to rozjizdeli u mnoha automatu, karet i kostek. My jsme to rozjeli u jednorukeho bandity, zkouseli jsme nekolik kasin, vysledek –6 dolaru v plusu damy, panove [resp. Jirka] 5 v minusu. No moc jsme se teda nevytahli, tak priste, jeste se do Vegas vratime. Mozna i na Stratosphere Tower, kde se Jirka s Milou nechali ve 3oo metrech nad Vegas odpalit jeste do 50timetrove vysky, aby mohli takovych 20 padat volnym padem...Tomas vse dokumentoval, ja jsem se drzela zabradli a nedivala se pro jistotu dolu [za 14 dolaru :-]]Jirka tuto atrakci jiz znal, Mila je nadsena :-] !!!!!
Ale celkove Vegas opravdu ohromi, pametove karty fotaku zase full.
Jinak s oblecenim si opravdu hlavu lamat netreba, i teplaky byly k videni, i spolecenske satecky, vsichni jsou nejaci moc horkokrevni, kratky rukav, arabky na holych nohach opet vladly svetem, my v mikinach. Rano pak uz nekteri lezeli u bazenu a opalovali se, my odjizdeli do jeste vetsiho tepla, ale bez bazenu, do Death Valley.
Ubytovani
Jak Jirka rekl, tak i bylo: bydleli jsme v Luxoru, coz je jeden z 15 nejvetsich hotelu ve Vegas a tim padem i na svete [4000 pokoju], je ve tvaru cerne prosklene pyramidy, ktera je duta [pry by se tam veslo 7 boeningu], plna kasina, kavaren, diskotek a tak, vse v egyptskem stylu. Mraveniste velike, ze misto dvou na pokoji jsme byli ctyri... V rozich pyramidy jsou vytahy, takze citlivejsi z nas zaregistrovali, ze pohyb vzhuru neni primy, ale sikmy :-].
No proste pekne se nam tam bydlelo, mozna zopakujeme pristi tyden.




Death Valley

Z civilizace do pustiny nejvetsi jsme se posunuli v utery 10. brezna, tentokrat v letnim obleceni i my, 24 stupnu. Vlastne cele udoli se da projet autem. Clovek vystupuje na oznacenych pointech a tam se kocha pokazde jinou zvlastnosti nebo zajimavosti – nejnizsim mistem na zapadni polokouli -85,5 m ,
tzv. Badwater, nejnize polozenym golfovym hristem na svete [bohuzel jsme si nezahrali, nebyl cas ;-]],




Golden kanonem [skaly ve slunci krasne zlate] apod. Speed limit jsme nekdy “lehce” prekracovali, bo bylo treba stihnout postavit stan !!! [po zazitku z Luxoru, asi abychom si nezvykly] a zachytit zapad slunce nad horami...Takze stan nakonec dostavovan potme, koliku pry netreba, Jirka tvrdil, ze tam nefouka [foukalo, spadla nam plenta nad stanovou konstrukci, takze Jirka zase neva, prset nebude , tak to fakt neprselo, ale oprava byla nutna, bo bychom byli jak chytra horakyne – jako pod sirakem, ale ve stanu :-]
V kempu bylo v devet vecer ticho jako v kostele, hrejte pak kostky potichu...
No a rano jeste nektera dalsi mista Death Valley a odpoledne presun blize k Sequoia parku, tj. asi 4,5 hodiny jizdy puvodne do Visalie, ale zapichli jsme to v Dais Inn v dedine jmenem Tulare. Sprcha!!!!![ V kempu jen dva zachodky, voda na vareni z kohoutku ruzne rozmistenych po taboristi a na kazdem kameny vymezenem “pozemku” velikansky rost na barbecue... Ale taky co bychom chteli v Mrtvem udoli]. Zato tam jedna partyja mela vyvrtku :-]

Příspěvek od mamy

Tak pry mame psat podrobneji a ze zivota :-], pokusime se tedy...Takze pekne poporadku...
Jsme ve ctvrtem state a mame za sebou 4 narodni parky, White sands [Nove Mexiko] pohoda, teplicko, sankovani a pisek i za usima [trosku tam foukalo...], Great Canyon [ Arizona] je fakt velkej, po teplicku ani stopa, minus 2stupne, ale odvazne Americanky [jen nektere] naboso a v arabkach...Pokud clovek nejde dolu, absolvuje vse pekne z auta, pripadne staci par kroku na vyhlidku. Pekne, lidi pomerne dost I pres tuto rocni dobu. Prohlednuti Bryce Canyonu v Utahu uz chtelo turistickou vychazku mezi nadhernymi skalisky, trosku zobtiznenou roztavajicim snehem a cervenym blatickem na stezkach. Po bilem pisku vezeme v aute i cerveny...:-[ Btw, pravil Jirka, ze v peti pasazerech meli v aute mensi neporadek, nez ted ve ctyrech...nevim, jak to myslel, a jestli to vubec mohl myslet vazne ;-]
Zion Canyon je tez v Utahu, vede k nemu cervena silnice, vypada to, jako by se jelo po tartanu. Vyslap mezi skaliska vypadal pomerne snadno, zaverecna cast na tzv. Angels Landing vsak byla jen pro horolezce [videno ocima mamy, ktera se do takoveho hazardu :-]nepustila]. V pruvodci stoji, ze tato vyprava neni pro uplne slabochy...
Tak ted vzhuru do Las Vegas, to je jiny hazard, pak ovsem zpet k prirodnim divum – Death Valley.

Z cestovniho denicku...
Rano
Na kazdy den Jirka stanovi budicek, jeste se jej ale nepodarilo dodrzet :-]Dnes uz vubec, bo v Utahu je posunuty cas o dalsi hodinu, takze v 7 rano byla stale tma. Jestli to nebude tim, ze hosi vstanou a okamzite zhavi PC, takze nam ostatnim to pripada, ze casu je dost, kdyz se resi elektronicke problemy a ne, co si oblect :-] na narocnou trasu...




Auto
Bezva vuz hosi koupili, pohodlne je to, mista dost, my dve v zadnich radach si nemuzeme vubec stezovat, navic kdyz ridi takovy sofer jako Juras a naviguje Tomas. Jirka odridil celych necelych 1100 km hned prvni den,tj. Patek, neduveroval druhemu ridici, moc se nedivim...Jela jsem pak dalsi den, leva noha se mi neustale pletla pod pravou :-], taky byla tma, takze nic moc, speed limit porad kontrolovat...ale snad to “pude”

Ubytovani
Jirka zabukuje v nejakem miste pobliz cile nasledujiciho dne pokoj [jo, na to je notebook zase dobrej, takze vecery nad PC lze tolerovat :-]] a pak se snazime to misto najit. Uz jsme motel hledali i v jine dedine, ale dobre to dopadlo – nasli nasi radcove, nasli, jenze uz tam nebyl zadny personal, mobil nemel signal...Ale Jirka opet bodoval: nasel ctvrtak, zavolal z automatu a pan mu odhalil male tajemstvi: klice mame zastrcene prave za onim telefonnim automatem. Vse probihalo zhruba mezi 22 – 22.30, napeti stoupalo, jestli Juras neni haluzar, ze?

Otazka alkoholu
Slivovice mame jen 1 [slovy jeden] litr, to se vloudila chybicka, takze setrime..V ramci nahrazeni tohoto pitiva nejen pivem jsme s Milenou zakoupily hned prvni den kalifornske cervene. Jeste ho stale vozime s sebou ...Neni to totiz jednoduche otevrit bez vyvrtky [plne az po spunt], nikde v motelech tento predmet nevedou a nuz tu ma jen Milena, nabalil ji ho manzel, ale bez te momentalne nejdulezitejsi soucasti...Tak treba se zadari ve Vegas.




Zachodky
Kapitolu zachodky jsem nechtela puvodne vubec otevirat, na blogu uz o nich byla rec. Ale nakonec: restrooms jsou very important for everybody, o invalidech nemluve [slovicko restrooms ovlada plynne i Mila]. Nekdy zachodky prekvapi absenci dveri, a to mluvim o damskem vydani, nekdy predcasnym automatickym splachnutim, nekdy vyskou vody v mise [very neprijemne ;-]] a jindy zase nezvyklym umistenim : dnes napr. pri vylezu na Angels Landing, ne sice az na samotnem vrsku, ale na asi dvou tretinach tury, byly jedny - i pro vozickare...

Zatim vse, uvidime, co vse nas ceka v Las Vegas, Jirka nas chce ubytovat v Luxoru.

West Cost Trip - den 3. - Bryce Canoyn National Park

Dnes, 8. brezna, jsme navstivili narodni park Bryce kanon, coz je uchvatne seskupeni hoodoo (nema to nic spolecneho s voodoo:-) ). Hoodoo jsou skaly ve tvaru sloupu, ktere vynikly erozi horniny pusobenim vnejsich cinitelu. Podivte se na fotku:)



To a mnohem vice nam odhalil tento narodni park. Prochazka plna zajimavych scen, skal a snehu urcite stala za to.

Na ceste v parku jsme se zastavili na obed-veceri v mistni restauraci. Jidlo bylo stejne velke jako chutne. Sunkovy steak o velikosti presahujici okraje talire byl opravdu prekvapujici. Inu Amerika...

West Cost Trip - den 2. - Grand Canyon

Dnes, 7. brezna, jsme navstivili Grand Canyon. Kanon, vznikl po milionech let pusobeni reky Colorado a eroze horniny vlivem pocasi. Kanon je 446km dlouhy, 6-29km siroky a az 1.83 km hluboky.



Vcera tricka a sortky, dnes bundy a cepice... Teplota v Grand Canyonu se pohybovala lehce nad nulou, slunecne pocasi bez mraku, misty az neprijemny ledovy vitr...

Z ledoveho kanonu jsme vyrazili na sever k jeste ledovejsimu kanonu Bryce, ktery na nas ceka zitra.

West Cost Trip - den 1. - Flagstaf

Dnes, v patek 6. brezna, jsme zapocali nasi cestu po zapade Spojenych Statu. Nas megamega vylet se zameruje na narodni parky (Yosemmite, Sequoia, Zion...) a na slavna mesta (Vegas, San Francisco, Los Angeles).
Hruby plan trasy je k videni zde pod timto odkazem.

Hned prvni den nasi vypravy jsme vyrazili zostra. Cesta El Paso -> White Sands -> ... -> Flagstaf, Arizona je dlouha 1035km. Dnesni trasu jsme projeli s prestavkami a zastavkou ve White Sands za necelych 12 hodin. Jura se ochotne ujal rizeni a dojel az do cile bez vystridani.



Zitra mame v planu shlednout Grand Canyon z ruznych perspektiv, nejprve z jihu a pak objet kanon z vychodu a podivat se take ze severu (severni strana je pry o 1000 stop vys nez jizni).