Jooooooo, San Francisco

Nase ubytovani v hostelu Adelaide bylo vlastne takovym vzorkem bydleni mladych lidi z celeho sveta na cestach. Je treba si predstavit uzky vysoky barak v bocni ulicce, neprilis vystavni, moc na hostel nevypadajici. Vstupni prostor malinkaty, kukan recepce, nastenka se vzkazy,sem tem nejake prospekty, na 2 stolcich 3 pocitace. Pak spolecenska mistnost, takovy trosku vetsi obyvak se dvema gauci a nekolika stolky s PC, vecer tam bylo plno lidi (jeste i s notebooky), sedicich poruznu, i na zemi, tu si ctoucich, tu hovoricich, tu sledujicich TV. Vstup do pokoju primo z obyvaku. Rano snidane, u ktere se zase vsichni potkali, v obvyklem stylu svedskych stolu, ale v domacim duchu, tj. ne z “krabicek”. A po dlouhe dobe bylo treba umyt nadobi, ne jen vyhodit to papirove do kose :-)



Alcatraz
Listky na ferry jsme meli na 10hod, kumst byl ovsem nekde pobliz zaparkovat a neplatit horentni sumu. Podarilo se, ne tedy az tak blizko, ale bezplatne! (I kdyz malicka obava z postihu za nespravne parkovani tu byla ..) Alcatraz si nejvice uzival Jirka, stravili jsme tam 3 hodiny a stalo to za tech 26 dolaru. Hosi meli sluchatka s anglickou pruvodcovskou verzi, my dve nic, sice
ji meli jeste asi v 6 jazycich, ale napr. Rustina mezi nimi nebyla :-(
Planovana celoodpoledni prochazka zacala na Fisherman's Wharf neplanovane, ale prijemne – ochutnanim krabi polevky v chlebove misce a smazenymi garnatimi klepety – maso tam bylo taky,jasne, (to mela Mila), dobre bylo oboji. Jeste ze jsme si to jidlo dali, protoze na tramvaj, cili na cable car (trolej-kabel je v zemi), jsme se dostali asi po hodine cekani. Projeli jsme se pekne do kopecka s kopecka, Jirka zavesen na tyci kvuli foceni sem tam riskoval I srazku s protijedoucim strojem...no uvidime, co to bude za zabery :-) Cinskou ctvrti zase z jineho smeru jsme prosli k nami vsemi oblibene kavarne-baru Vesuvia, dali kafe (jen :-(), jeste jednou, tentokrat pesky, absolvovali klikatou Lombard street a sledovali, jak autum smrdi brzdy...a zaplatpanbu nasli auto na miste, bez boticky (ale tu pry Jirka ve USA jeste nevidel).


Jeste k prenocovani..

Takze secteno a podtrzeno: ve dvou dnech jsme videli to nejdulezitejsi ze San Francisca, nakonec se vyjevilo velmi sympaticky, ale zit by tu chtel jen Jirka.
Zajimavosti: popelari to tu nemaji jednoduche, na. tech strmych svazich bude jejich prace asi dost riskantni :-) silnicari take ne, sledovali jsme je v 8.3o v sobotu, jak neuveritelnym tempem asfaltuji krizovatku a prilehlou ulici, nasi pracovnici v tomto oboru by sem meli jet na exkurzi!

A dalsi presun (jeste jsme nespali nikde dvakrat, s Milou uz vime, kde co mame, rychlost vybaleni a sbaleni je tudiz zhruba dvojnasobna :-), coz ovsem neznamena, ze po ranu jsme brzdy my dve!)
do Modesty...