Narodni park Sequoia

Rano neprobehl budicek, takze snidani jsme stihli nadoraz – asi uz nam vse snedli, byly jen kolacky a kafe a juice a tak den nezacal idealne. Cil dnesni cesty: narodni park se sekvojemi. Z nadmorske vysky asi 280 pro zmenu do 2000. A ted jsme teprve videli kalifornsky venkov (ubytovani probehlo klasicky za tmy). V podstate jako by tady byla vsechna rocni obdobi naraz: kvetou tresne aj. citrusy na stromech dozravaji, nekde uz sklizeno a v Sequoia parku snih v souvisle pokryvce, silnice ovsem krasne uklizene a suche se snehovymi mantinely. General Shermann majestatni, vsichni se snazili ho “nejak” vyfotit vcelku, ale neklaplo to ;-), je vysoky napr. jako 22 slonu postavenych na sebe (ve visitors centru jedno ze srovnani, o stari slonu nebyla rec...)



Mila mela v planu jej obejmout, pak jsme to zmenili aspon na obehnuti, cas: 15,1, ona je jeste sportovne aktivni, tak jsme usoudili, ze na100m by mohla tento vykon predvest a ze tedy celkem logicky ma Shermann dokola kolem 100m :-) No ma jen 32m.
Aby si Jirka trochu odpocinul od rizeni, pravil, ze Sequioa park pojedu ja. No moc si neodpocinul :-(, serpentiny to byly slusne, speed limit mezi 25 a 10 milemi nahoru i dolu...Taky jsme se mohli prehrat... Ale klopene zatacky jsou fajn.
Od vysokych stromu jsme se dali na cestu dal na severozapad, abychom se alespon priblizili k San Franciscu, zatim smer Fresno, jak budeme na dalnici, Jirka zase spocne, bo po dalnici nemam co zkazit, pojedu prece porad rovne. Tak jsem z ni sjela asi za 10 min, no nesjela, ona se rozstepila, a ja jela dle pokynu rovne a to byla chyba. I kdyz zase, jelo se tam lip, nebyl takovy provoz...nikdo me nepredjizdel zprava apod. A navic jsme se dostali do mista zvaneho Los Banos (ne n s hackem, to pry jsou spanelsky zachody) a tam meli dobrou kavu...Takze tak...
No a pak mne ta kava tak zacvicila s vnitrnostmi, ze jsem zdrzela vypravu o dobrou pulhodinu nekde u Oaklandu a nocleh se vyvrbil uplne jinde – v Oaklandu...Ale to uz je vlastne blizko.
Obdiv patri klukum, kteri vlastne kazdy den potme hledaji ubytovani v naprosto neznamem prostredi... Tento motel ma nekolik nej: nejdrazsi, nejmene vybaveny (neni kavovar, kava, fen, lednicka, velke rucniky, krabice papirovych kapesniku, samponek, nekolik mydelek a ani snidane!!!), nejhlucnejsi. No jo, Kalifornie...